Zpět

Ian Lancaster Fleming

I když sem původně nezamýšlel zavést jako rubriku na pokračování pokecy o slavných lidech, nakonec se to možná stane. Vede mně k tomu jednak to, že i když je tohle Amigistickej plátek, tak přesto bych byl nerad, aby tu bylo přeamigováno, ale taky to, že bude docela dlouho o čem psát. :-)

Původní myšlenka sice byla, že bych psal, jen o lidech co mají nějakou spojitost s Amigou, ale pak sem usoudil, že tenhle svět je tak propojenej, že nějaká souvislost čehokoliv s čímkoliv se stejně najde a tak se budu snažit svý články o osobnostech, zaměřit obecně.

Nejraději bych se ale zaměřil na lidi o jejichž díle toho víme docela dost, ale skoro nic není známo o samotném tvůrci. a to ať už se jedná o spisovatele, hudebníky, malíře a nebo o úplně někoho jiného.

A přesně to platí i o člověku, kterého bych vám dnes rád představil.

Ian Lancaster Fleming přivedl na svět snad nejslavnějšího špióna všech dob. Agenta 007 s povolením zabíjet, Jamese Bonda.

Bondův duchovní otec se narodil v Anglii roku 1908 v poměrně známé a zámožné rodině. Jeho dědeček byl puritánský Skot a známý bankéř, otec plukovník a tak není divu, že i Ian měl před sebou celkem slibnou kariéru.

Jeho první úspěch zaznamenal už na škole v Etonu, kde byl dva roky po sobě přeborníkem v lehké atletice. Významný je hlavně jeho rekordní skok daleký z roku 1926, který nebyl ještě několik let poté překonán. Ve sportu neměl ovšem Ian jen úspěchy. Svědčí o tom třeba i jeho zranění z fotbalu - přeražený nos, který měl ale vyspraven zlatou protézou, takže nebylo nic poznat. :-)

Po ukončení studií v Etonu studoval krátce na vojenské akademii v Sandhurstu a odjel si doplnit vzdělání do zahraničí. Zejména na university v Ženevě a v Mnichově. Tam se naučil dobře mluvit francouzsky, německy a rusky.

V roce 1931 se pokoušel o místo na ministerstvu zahraničí, které se mu ale nepodařilo získat. Proto přijímá zaměstnání jako novinář u agentury Reuter, kde působil několik let. Zanedlouho dostává lákavou nabídku od banky Gull & Co. Bylo to místo jaké se neodmítá. Po krátké době mu nabídla zaměstnání mocná stará banka Rowe & Pittman. Zdálo se, že jeho bankéřská kariéra je zajištěna až do konce života, ale doba tomu nepřála. Svět se ocitl na pokraji druhé světové války.

V roce 1939 mu bylo nabídnuto admirálem Johnem Godfreyem místo u tajné služby v britské Admiralitě. Fleming s jistými rozpaky přijímá i když i nadále pracuje v bance. Dopoledne u Rowa a Pittmana a odpoledne v Admiralitě. Tímto tahem získal Fleming postupně mnoho zkušeností se špionážní a kontrašpionážní službou a brzy byl povýšen z námořního poručíka na fregatního kapitána.

V průběhu války odjíždí Fleming do Oshawy u Ontárijského jezera v Kanadě. V osamělém milionářském zámečku je zde jedna z nejlepších špionážních škol na světě a Fleming sem přijíždí na studijní pobyt, aby zde získal zkušenosti pro výcvik v Anglii. Zde ovšem nejen sledoval výcvik, ale zúčastnil se i praktických cvičení ve kterých brzy vynikl a patřil prý mezi nejtalentovanější žáky.

Po návratu z Kanady inicioval Fleming založení Útočné sekce číslo 30, což bylo takové malé úderné špionážní komando. Bohužel první útok sekce 30 zklamal už u francouzského pobřeží a devět mužů bylo zabito. Sekce 30 to měla nahnutý, ale Fleming se nevzdává. Znásobuje náročnost výcviku a přípravy aby posléze se sekcí 30 zabodoval. V listopadu 1942 se vylodila skupina mužů ze sekce u Siddi Ferruelu a Alžíru, kde ze štábu itálského válečného námořnictva získali nesmírně cenné tajné materiály. Při další akci byl například získán plán minových polí a pobřežní obrany Sicilíe. Při invazi na ostrov zachránily tyto materiály později životy mnoha spojeneckých vojáků. A to je jen malý výčet úspěchů sekce 30.

Po válce odešel Fleming pracovat jako vedoucí zahraničního odělení v Kemsley Newspapers a na Jamajce si postavil vilu Goldeneye. Na jaře roku 1952 začíná psát první román s Jamesem Bondem agentem číslo 007 Casino Royale. Tento román vychází nejdříve na pokračování v novinách a poté jako kniha s velkým úspěchem v neuvěřitelném půlmilionovém nákladu (naši nakladatelé mohou jen tiše závidět :-). Během dalších let vznikají i další romány. Jejich společný jmenovatel je samozřejmě opět James Bond.

Dalo by se říct, že Fleming i Bond mají mnoho společného. Oba milují rychlá auta, oba provozují poněkud chladnější sex, oba utrácejí velké částky v casinu. Dokonce se říká, že když Fleming v casinu prohrál, nechal Bonda ve svém dalším románu na truc velkou částku vyhrát. :-)

Docela zajímavé je i to, jak Fleming přišel ke jménu James Bond. Nečekejte nic tajemného. Skutečný James Bond je ornitolog, autor klasické knihy o ptácích karibské oblasti:-). Zajímavé je také to, že pod číslem 007 pracoval nejen Bond, ale také historická postava, špión královna Alžběty I John Dee.

Ian Fleming umírá roku 1964 při korekturách svého posledního románu Muž se zlatou zbraní. Na jeho krátkém životě se zcela jistě podepsal i nezdravý způsob života, zejména šlukování cigaret značky Morland Specials. To už ale byly knihy o Jamesi Bondovi známy po celém světě a do roku 1964 stačilo vyjít na 40 milionů výtisků! Jeho knihy jsou opravdu proslulé. Bondovky četl například i "nejslavnější" americký prezident J. F. Kennedy, který v jednom interwiev řekl, že tyto knihy pro něj představují výborný odpočinek a že má vždy nějakého Bonda na nočním stolku. K zajímavostem patří, že i jeho údajný vrah Lee Osvald měl stejný vkus. Nedlouho před atentátem na Kennedyho si prý vypůjčil z dallaské knihovny všechny flemingovy spisy.

Po smrti Fleminga navázali na jeho dílo i další autoři. Kingsley Amis (pod pseudonymem Robert Markham), John Gardner a v dnešní době Raymond Benson. Flemingovy vyprávěčské geniality ovšem bohužel ani zdaleka nedosahují.

Nejvíc jeho vyprávěčské mistrovství vynikne při popisu mučení, bolesti nebo smrti. Toto mu ostatně i ve své době vyneslo až označení sadisty.

Povinností je také připomenout "nekonečnou" filmovou sérii, která byla s Bondem natočena. Bohužel většina filmových "bondovek" nedosahuje ani zdaleka kvality knih a novější filmy nemají už s Flemingem nic společného. Což je celkem logické, protože filmů je dosud 19 a knih pouze 12 + dvě knihy povídek. Mimo tuto řadu ještě existuje film uvedený před lety i u nás v televizi pod názvem Ten kdo stvořil špiona. Film pojednává o životě Iana Fleminga a je více než symbolické, že samotného Fleminga ztvárnil syn nejúspěšnějšího a nejlepšího filmového Bonda Seana Conneryho Jason Connery.

No a skoro nakonec se dostáváme i k Amize, což je potvrzení mojí úvahy ze začátku, že všechno souvisí se vším. Na Amize bylo vytvořeno podle Flemingových knih (a nebo spíš filmů) několik her. Jedná s o hry Licence to kill, Live and let die a Spy who loved me (víc jich alespoň neznám). Vesměs to jsou pětistovkové tituly, které na "nadupané dvanáctistovce" už moc nešlapou. No ono ani není o co stát, protože stejně jako většina her podle filmů nebo knih ani tyhle gamesy za moc nestojí.

Dlouho jsem přemýšlel jak tohle povídání zakončit. Pak jsem přišel na to, že nejlepší je skončit citátem z flemingovi knihy Žít a nechat zemřít a nechat zakončení na samotném Bondovi:

"Člověk začne umírat ve chvíli, kdy se narodí. Celý život je směřováním k smrti. Takže klid. Zapal si cigaretu a buď vděčný, že žiješ a že můžeš vdechnout kouř hluboko do plic".

Dílo Iana Fleminga:

Knihy o Jamesi Bondovi

Casino Royale 1953
Live and let die (Žít a nechat zemřít) 1954
Moonraker 1955
Diamonds are forever (Diamanty jsou věčné) 1956
From Russia with love (Srdečné pozdravy z Ruska) 1957
Dr NO 1958
Goldfinger 1959
For you eyes only (Jen pro tvé oči, Velmi důvěrné) 5 povídek 1960
Thunderball 1961
The spy who loved me (Špion, který mě miloval) 1962
On her majesty`s Secret service (V tajné službě jejího veličenstva) 1963
You only live twice (Žiješ jenom dvakrát) 1964
The man with the goldem gun (Muž se zlatou zbraní) 1965
Octopusy and The living daylights 3 povídky 1966

Pro děti:

Chitty-Chitty-Bang-Bang
The magic car (Kouzelné auto)

Ostatní:

The diamond smugglers (Pašeráci diamantů)
Thrilling cities (Vzrušující města)


James Bond v Čechách:

Vzhledem k tomu, že Fleming začal psát první Bondovky na začátku padesátých let, kdy zuřila plným proudem studená válka, byl Bond zaměřen silně protirusky a protikomunisticky. Z tohoto důvodu nebyl Fleming u našich totalitních vládců právě v oblibě. Zlom nastal až kolem roku 1968, kdy u nás vyšly knihy Dr No a Zlatý Fantóm. Zlatý Fantóm je vlastně poněkud zkrácený Goldfinger. Zkrácení se týká hlavně toho, že v původním románu je Aurik Goldfinger agentem ruské SMERSH, o čemž bylo ve Zlatém Fantómu taktně pomlčeno.

Dále ještě vyšla povídka Vyhlídka na smrt ve sbírce detektivek Ve jménu zákona. Tato povídka mimochodem vyšla česky ještě dvakrát a to v roce 1994 ve sbírce 13x zločin a konečně v roce 1999 ve sbírce Velmi důvěrné pod názvem Na čekané. Po převratu v roce 1989 vyšly v Čechách níže uvedené knihy. V současnosti vydává knihy Iana Fleminga nakladatelství Delfín Praha, které hodlá vydat kompletní dílo Iana Fleminga. Snad se jim to podaří!

Knihy Iana Fleminga, které vyšly v Čechách:

Dr No - Pragma a Riopress 1991
Goldfinger - Pragma 1991
Casino Royale - Pragma 1992
Srdečné pozdravy z Ruska - Delfín 1997
Žít a nechat zemřít - Delfín 1998
Moonraker - Delfín 1998
Velmi důvěrné (5 povídek) - Delfín 1999


Hidlebrandova rarita - poněkud zkrácená povídka která vyšla v červnovém čísle časopisu Playboy v roce 1991. Jinak ji naleznete i v knize Velmi důvěrné.

Zpět